Za starých časů na čase zase až tolik nezáleželo. Když se rozednilo, začalo se žít, když se setmělo, šlo se spát, a mezi tím se dělalo to, co bylo potřeba, s tím, že ‚až to bude, tak to bude‘. Konec konců tomu vzhledem k tehdejším panujícím poměrům ani nemohlo být jinak.
Později začal hrát čas větší a větší roli. A kvůli tomu se počala rodit i různá zařízení, jimiž bylo možno tuto vlastně samu o sobě neexistující veličinu měřit. Byly objeveny dejme tomu hodiny sluneční, přesýpací, vodní, svíčkové a kdo ví, jaké jiné ještě. A protože pokrok nelze zastavit, objevilo se nakonec i to, co dodnes v nějaké formě tu více a tu méně často používáme. Co lze využít i v situacích, v jakých se vyskytujeme. Tedy hodiny a později i hodinky s nějakým tím strojkem, hodinky digitální, natahovací, samonatahovací i na baterii,…
Každý si tu vybere. Přičemž je logické, že někomu stačí docela obyčejný sériový výrobek za pár šupů, pokud tedy nejde zrovna o něco takového, o čem se vtipkovalo v tom duchu, že jde o špičkové hodinky, jež zvládnou hodinu už i za pětačtyřicet minut, zatímco někdo jiný sází na něco luxusního a také patřičně drahého.
Každému co jeho jest. Kdo chce, ať má tuctový výrobek, a kdo chce, ať se honosí něčím vzácným.
A aby se dostalo vše do těch správných rukou či přesněji na ty správné ruce, aby se dost možná i vyslovené skvosty nepovalovaly doma v šuplíku u někoho, kdo to nedokáže ocenit ani využít, je tu možnost, jak dát nějaké takové hodinky do oběhu. Jak zařídit, aby se od toho, komu nejsou k ničemu, dostaly k tomu, kdo po nich vysloveně touží. Tedy je tu někdo, kdo se zabývá právě výkupem luxusních hodinek.
Pražská firma dává každému možnost takové luxusní značkové použité i nové hodinky prodat. Případně je dát do zástavy. Za peníze vyplácené okamžitě a na ruku. Na nejednom místě po celé naší vlasti nabízí možnost sejít se po domluvě se zájemcem, stanovit cenu jeho hodinek a případně udělat oboustranně výhodný obchod. Aby se to nejlepší nepovalovalo někde bez užitku, zatímco jinde po tom někdo marně touží.