V přirozenosti je krása

Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nemohu přijít na nic, co by bylo v běhu času tak proměnlivé jako je ženská krása. Možná i Vy se trápíte v posilovně anebo různými dietami, ve snaze přiblížit se těm vychrtlým kráskám, které na nás zírají prázdným pohledem z mol módních přehlídek. Co by asi řekl Michelangelo, kdyby k němu do ateliéru vstoupila například Kate Moss s přáním nechat se zvěčnit. Možná by jí dal ze soucitu svou svačinu. Pokud by ale ten samý nápad dostala kupříkladu taková

Věstonická venuše, asi by na ni praktikoval malý dvůr a dlouhý bič. Vzpomeňte si třeba na jeho slavný obraz Leda s labutí. Ta dívka má rozhodně k dokonalosti daleko, a přesto se mi zdá velice půvabná. A víte, v čem to vězí?
Není na ní nic ubraného
                             přidaného
                                 zdeformovaného.

Pro krásu se musí trpět?

Jak často používáme tuto větu, aniž bychom jí mysleli něco opravdu krutého. Většinou se jedná o příliš úzké lodičky anebo těsnější korzet. V dobách minulých byla ale spousta žen, které pro takzvanou krásu opravdu trpěly.

Stačí si vzpomenout na Čínu, kde ve snaze docílit malé nožky, svazovaly matky svým dcerám nohy, aby přestaly růst. Když končetiny neposlechly, zlámaly se prsty, aby se daly ohnout pod nohu.

To musel být život!A takovým nožkám se vzletně říkalo lotosové květy. Já bych k tomu dodala, že měly dost prošlou lhůtu, jelikož se deformované nohy často zanítily a půjdeme raději z Číny do světa, kde už se pro krásu trpět nemusí.

Ale je to tak docela pravda? Stačí jen otevřít nějakou bulvární tiskovinu a už se na nás vysypou informace typu 
                                zvětšila si prsa
                                     zmenšila si nos
                                           nechala si vyškubnout žebra, aby byla štíhlejší.

Uvažuji, kam to asi povede. Jestli si konečně člověk stoupne před svým příchodem na svět do té správné fronty. Radím proto, dámy nestůjte na prsa, nosy a plné rtíky. Stoupněte si tam, kde se rozdává rozum.

Pomůže stát chudým dětem?

Dovedete si představit, že byste neměli pro svoje dítě na koupi nových botiček, na obědy ve školní jídelně a už vůbec ne na základní obživu? Pro naprostou většinu z nás je to neuvěřitelné, a přesto v naší republice je postiženo chudobou přes 216 tisíc dětí. To říká letošní studie „Rodiny s dětmi v Česku republice“. Marně se ptáme, proč naše republika tak málo podporuje rodiny s dětmi – především matky samoživitelky.
 
Jak se žije samotným matkám
Situace matek, které samy vychovávají svoje děti, není opravdu jednoduchá. Je jedno, z jakého důvodu se ocitly tyto děti v neúplné rodině – zda je otec opustil nebo se žena sama rozhodla, že bude žít bez partnera – každé z nich má právo prožít dětství bez starostí a se stejnými šancemi jako jejich bohatší vrstevníci.

To ale bohužel nemají a musí trpět nedostatkem, za který opravdu nemohou, zvláště když jejich mámy marně vymáhají od otce alimenty.
 
Dítě nebo potrat?
Co prožívá žena, která zjistí, že je těhotná a nemůže počítat s podporou partnera? Otěhotní například ve známosti se ženatým mužem, který jí o svém stavu neřekne a hned poté ji opustí. Nemůže očekávat žádné zabezpečení z jeho strany ani ze strany svých rodičů.

Nemůže opustit svoji práci, protože mateřská je příliš nízká, nestačí ani sociální dávky. Lze se potom divit, že se nastávající matka rozhodne pro potrat?
 
Můžou stačit sociální dávky?
Rozhodně nestačí a přesvědčuje se o tom denně několik tisíc rodin s jedním rodičem. Když zaplatí jídlo, nájem, služby, jízdné, oblečení a školní pomůcky, vše ostatní je pro ně nadstandard, protože potom jim téměř nic nezbyde.

Nejhůře jsou na tom rodiny, které jen velice těsně nesplňují podmínky pro pobírání sociálních dávek. A ještě hůře nemocná samoživitelka v invalidním důchodu, která potřebuje peníze na léky nebo lázeňskou léčbu a vzhledem ke své nemoci může přijmout práci jen na částečný úvazek.

Darujte víc, darujte zážitky

Zvlášť těžce se obdarovává ten, kdo vlastně evidentně nic nepotřebuje. Ovšem to je jen zdánlivé. Jedno totiž potřebuje snad úplně každý bez ohledu na věk či pohlaví. Zážitky. Samozřejmě termín zážitky je rozhodně velmi relativní, protože každý si pod tímto slovem představí něco jiného.
Pro někoho je to potřeba adrenalinu při sportu a pro někoho naopak kulturní doping. Naštěstí existuje ještě stále veliká skupina lidí, kteří si svůj život nedokáží představit bez návštěvy galerií, muzeí, koncertů a divadel.
 

Předplatné

Každý z nás přece ví, že nejen chlebem živ je člověk. A divadlo provází evropskou civilizaci od jejích počátků. Tvoří součást kultury od dob starověkého Řecka až do současnosti.
Pokud víte, že někdo z Vašich blízkých fandí divadelní múze Thálii, co mu třeba nadělit k Vánocům nebo narozeninám divadelní předplatné?
Předplatné nenabízí jen divadla, ale také filharmonie a kulturní domy. V České republice se nachází celá řada menších měst, které nemají vlastní divadelní scénu a jsou závislá na hostujících divadelních souborech. I v tomto případě se běžně nabízí předplatné.
 

Jaká jsou výhody předplatného?

  • zvýhodněná cena za představení až o 40%
  • abonent (předplatitel) má celou řadu výhod. Jednou z nic je například reservace v divadelním bifé nebo restauraci, což je neocenitelný komfort zejména o přestávkách, kdy není možné sehnat místo k sezení
  • nemusíte se stresovat tím, že Vám někdo opět a zase vykoupí lístky na tolik očekávané představení, Vy to své máte jisté
  • stálé místo v hledišti podle vlastního výběru
  • v některých divadlech dokonce i bezplatné hlídání dětí u odpoledních představení
  • přednostní informační servis prostřednictvím e-mailu

 
Bližší informace ohledně předplatného Vám poskytnou jednotlivá kulturní zařízení. Můžete věřit tomu, že tímto hodnotným dárkem uděláte velkou radost.

Urbex

Nikomu neřeknou, na kterých místech fotografie pořídili. Jen tak místo zachovají nedotčené.
Potřebují kvalitní oblečení, pevné obutí a samozřejmě vybavení v podobě sady nářadí a baterky. Riskují své zdraví a často i život. Vydávají se do míst, které lidské oko dlouhá léta nespatřilo. Jsou to místa, kteránahánějí hrůzu a fascinují zároveň.
Je zřejmé, že mluvíme o fotografech. Pokud si představujete, že se jedná o fotografy, kteří cestují do  vzdálených zemí mimo kontinent, jste na omylu. Tito lidé cestují v rámci České republiky a jen velmi vzácně do zahraničí a i to obvykle v rámci střední Evropy.
 

Moderní zříceniny

Co je tedy tak fascinuje? Tito lidé podávají svědectví o moderních zříceninách. Zkoumají je, dokumentují je fotograficky i psaným slovem. Utajení místa je záměrné, aby místo nepoškodili vandalové. Tentosubkulturní fenomén se nazývá urbex.
Staré opuštěné vily, hotely, laboratoře, nemocnice, provozovny, továrny, divadla, obchodní domy –  místa, která jakoby někdo neplánovaně opustil a chystal se vrátit, ale už to nestihl a místo zavál čas a prach. Evokují příběhy, které začaly a nikdo je nestačil dovyprávět.
Je to nebezpečné, dekadentní, ale skrývá to v sobě i působivou temnou a smutnou estetiku. Navštěvovat tato místa je často velmi nebezpečné a často ilegální. Pokud se domníváte, že tomuto koníčku propadli muži, mýlíte se. Mezi nejvýznamnějšími českými představiteli urbexu najdete právě ženy.
 

Podávat svědectví

Lidé, kteří se zabývají urbexem samozřejmě tvoří své komunity. Díky nim vznikla celá řada neobvyklých působivých výstav, díky nimž staré budovy ještě naposledy zazáří ve své podobě či dokonce pozdní kráse, než definitivně zaniknou. Na internetu lze nalézt celou řaduurbexoých webových stránek a blogů, kde se můžete setkat s jejich působivými úlovky.
Na českém trhu se můžete setkat se dvěma knihami na toto téma. Urbex- opuštěná místa v Čechách a pak Urbex.cz – Krása zániku.

Knihy, které byste měli číst

 Není nic příjemnějšího, než se uvelebit v sedačce s hrnkem horkého čaje a ponořit se do čtení příběhů.

Deník Telegraf sestavil svého času seznam stovky knih, které byste rozhodně měli v průběhu svého života přečíst.
Sto knih je příliš mnoho, ale rozhodně stojí za to seznámit se alespoň s TOP desítkou tohoto inspirujícího seznamu. Dost možná Vás to může motivovat a dáte během studených podzimních a zimních večerů prostor také klasice.
 

  1. MigglemarchGeorge Eliotová. Provinční městečko v polovině devatenáctého století rozhodně nežije poklidným životem, o čemž vypráví příběh dvou mileneckých párů.
  2. Bílá velryba – Herman Melville. Rybářský epos vypráví příběh kapitána z velrybářské lodi, který celý život pátrá po tajuplné bílé velrybě, která mu vždy úspěšně uniká.
  3. Anna Kareninová – Lev Nikolajevič Tolstoj. Psychologický román o tragédii ženy zmítané mezi dvěma muži. Láska k milenci Vronskému se jí nakonec stává osudnou.
  4. Portrét Dámy –Henry James.Vynikající dílo moderní klasiky podává příběh mladé charakterní ženy Isabel a jejího manžela prostředím zkaženého vypočítavce Gilberta Osmonda.
  5. Srdce Temnoty – Joseph Conrad. Námořník Marlow vypráví příběh o muži, který žil dlouhá léta mezi domorodci a dokázal si je podrobit. Příběh varuje před manipulací s lidmi.
  6. Hledání ztraceného času – Marcel Proust. Sedmidílný román podává obraz Francouzů z lepší společnosti na rozhraní devatenáctého a dvacátého století.
  7. Jana Eyrová – Charlotte Brönteová. Příběh mladé dívky (v dětství krutě zkoušeného sirotka), která navzdory všemu jde ctižádostivě za svým štěstím, sebeuplatněním i láskou.
  8. Hanebnost – John Maxwell Coetzee. Příběh stárnoucího rozvedeného profesora, který přistupuje k sexu jenom jako k tělesné potřebě. Nicméně nakonec zůstává všem pro smích a hledá útočiště na venkově.
  9. Paní Dalowayová –Virginie Wolfová. Jeden den v životě stárnoucí dámy ze středostavovské rodiny. Jediný den postačí k tomu, abychom odhalili její život i její nitro.
  10. Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha – Miguel de Cervantes. Příběh stárnoucího zemana, který se pomátl na rozumu ze čtení rytířských románů a rozhodl se stát rytířem.

Rozkoš, která dráždí chuťové buňky

Že jste ještě něco takového nezažili? Každý z nás má určitě ten svůj den, kdy marně pátrá po něčem, co by spravilo jeho chuť. Nebo otevře lednici s tajným přáním, že by si něco dal, něco dobrého, ale co by to mělo být. Jindy cíleně zamíříme do tajných zásob naší skříňky, alespoň kousek čokolády kdyby se tu našel.

Čokoláda a výrobky z ní jsou přímo ideální pro naše toulavé chvilky. Vhodné pro dárek nebo poděkování pro každou věkovou hranici. Nikoho neurazí a někdy naopak může překvapit. Výrobci se předhání s výrobou a vzhledem, náplní a různými tvary.


Kvalitní čokoláda je přínosem pro naše tělo

Od dětství jste slýchávali, že čokoláda je zdroj obezity a je nutno zabránit její větší konzumaci? Ano, mnozí jsme se určitě s takovýmto výrokem setkali. Co na to ale říkají výživový poradci?  Martin Jungmann – Certifikovaný výživový poradce se k čokoládě vyjádřil takto: „Konzumace kvalitní čokolády se určitě nebojte. Pamatujte jen, že všeho s mírou. Když si dáte např. jeden řádek kvalitní hořké čokolády (cca 20 g) uspokojíte své chutě a vaše tělo Vám také poděkuje.“


Čokoláda prošla dlouhým vývojem

Její historie je pestrá. Věděli jste například, že první tuhá hořká čokoláda spatřila světlo světa v roce 1847? Mléčná si dala chvíli na čas a vznikla až v roce 1875. Když navštívíme různé obchody, můžeme vidět plné regály čokolád, čokoládových tyčinek, pralinek nebo bonbonů. S oříšky, rozinkami, sušeným ovocem. Některé mají pestré náplně s jahodovou, mentolovou nebo jinou příchutí. A nemluvě o višních v čokoládě nebo rumových pralinkách.


Jak jen poznat tu pravou

Naštěstí ji nemusíme hledat pod závojem, jako princ hledal tu jeho pravou princeznu mezi ostatními krasavicemi. Každá čokoláda má své složení napsané na obalu. Ta správná obsahuje kakaovou hmotu, kakaové máslo a cukr. Kakaové máslo je bez přídavku jiného rostlinného tuku. Obsah kakaové sušiny je nejméně 35%. Velmi kvalitní jsou čokolády s vyšším obsahem kakaa a takové v rozumné míře rozhodně neublíží a potěší naše chuťové pohárky.
 

Kdo si hraje, rozhodně nezlobí

Tato známá věta koluje několik generací mezi námi a myslím si, že bude putovat dál k našim dětem vnoučatům. Její pravdivost zná každý rodič. Hračky patří neoddělitelně do dětského světa. Přináší nejen radost, smích, ale zároveň i touhu něco budovat, tvořit a rozhodovat. Správně zvolené hry dokážou jen prospět ke zdravému vývoji dítěte. O tom věděl své již zakladatel známé stavebnice LEGO. Původně tvořil dřevěné kostičky, které sklízely na trhu velký úspěch. Dánský psycholog zjistil, že skládání kostiček je prospěšný k vývoji jemné motoriky. A tím i velkým přínosem ke zdravému vývoji dítěte.


Význam slova LEGO

Je to složenina ze dvou slov dánských slov.
·         Leg – se překládá jako hrát si
·         Godt – se překládá jako dobře
Celkový význam dobře si hrát naplňuje podstatu tohoto výrobku. Malé kostičky, které jsou barevné a různě tvarované dokážou dělat zázraky nejen v dětském světě. Nejeden rodič se přidá ke stavbě tunelu, mostu, tanku, domu nebo pokojíku pro panenky.


Hračka století

Lego bylo oceněno titulem Hračka století. Jeho vývoj byl prakticky od roku 1932, ale podobu takovou, jakou známe dnes, dostalo až někdy po roce 1950. Samozřejmě výrobek se na trhu stále zdokonaluje a přichází v různých podobách. Postavit se dá díky fantazii snad vše. Budovy, dopravní prostředky, postavičky nebo zvířátka. Tvořit dlouhé projekty a stavby nebo si udělat vlastní zoologickou zahradu. Lékařskou ordinaci nebo letiště s letadly.


Tip na výlet

Víte, že v Praze vzniklo soukromé muzeum lega? Patří mezi jedno z největších nejen v ČR, ale i v celé Evropě. Na ploše 340 m2 je k vidění až 20 tematických expozic. Obdivovat můžete například stavbu Pražského orloje. Nebo se přenést do Hvězdných válek, či indiánských prérií. Na konci prohlídky je koutek, kde si můžete některé stavby sami vyzkoušet. Najdete zde také malý obchůdek, kde se dají výrobky lega zakoupit.

Přijměte pozvání na prskanec, křapáč nebo škramplatu

Jste zvědaví, na co jsem vás vlastně pozvala? Nebojte se, není to nic, co byste neznali. Jen jiný kraj má pro tuto pochutinu jiný název. Než vám prozradím, o co se vlastně jedná, zatouláme se chvíli do historie tohoto pokrmu. Původně se k nám dostal z oblasti Maďarska, slovanských a germánských národů. Dnes se nalézá snad na každém jídelním lístku v bistrech, restauracích i značkových hotelích.

Máte rádi brambory? Neváhejte se pustit do díla

Základem tohoto pokrmu jsou brambory, které jsou dostupné celoročně. Další přísady se mění podle možností, dostupného materiálu nebo i podle toho, v jakém kraji se dělají. A odtud si pak každý nese svůj originální název. Prskanec je známý v oblasti Benešova, křapáč zase ve východních Čechách v oblasti Letohradu. Škramplat vám připraví v Pardubicích. A když budete mít chuť si zajet do Plzně, dostanete na talíř vošouch. Už vás nebudu dál trápit dalšími názvy jako trinčka, toč nebo cmunda. Někteří z vás již poznali zázrak století a tím je bramborák.

Vyrůstala jsem ve městě, kde byl krámek, ve kterém se bramboráky vyráběly. Jejich vůně se šířila po celém blízkém okolí a doslova lákala k zakoupení tohoto chutného výrobku. Fronty byly až do vstupních dveří a lidé odcházeli naprosto spokojení s teplou plackou v ubrousku, mastnou pusou a úsměvem na tváři. Sbíhají se vám sliny? Neváhejte a pojďme si pár bramboráků připravit.
 
Co budete potřebovat?
Brambory, sůl, pepř, česnek, majoránku, 1 vajíčko, hladkou mouku, mléko. Kdo má rád maso, může přidat salám nebo uzené. Olej na smažení a pánvičku.
Postup:
Brambory oloupete a nastrouháte na jemném struhadle. Necháte chvíli stát, potom scedíte vodu se škrobem a přidáte všechny suroviny tak, aby se vytvořilo těsto, které nebude ani moc tuhé, ani moc tekuté. Rozpálíte olej a naběračkou vlijete těsto, které rozprostřete po pánvi. Smažíte do hněda po obou stranách. Přebytečný tuk odsajete ubrouskem.

Bramboráčky se dají konzumovat samotné nebo jako příloha. Dále je můžeme plnit masem, sýrem, zelím. Zkrátka každý má svoji oblíbenou verzi. V dnešní době se dá již výrobek zakoupit jako polotovar, v prášku nebo zmražený.
Přeji dobrou chuť.

Cvičení léčí tělo i ducha

Jste obézní nebo na hranici obezity? Žijete ve spěchu a stresu? Jste neustále unavení a nic nestíháte? Zde je jedna z rad: Cvičit, cvičit, cvičit…

Ze začátku, ať už se rozhodnete pro jakoukoliv tělesnou aktivitu, vás bude určitě všechno bolet, ale vydržte, po nějakém (ne příliš dlouhém) čase povolí ztuhlé klouby a svaly, organismus si na dávku zátěže zvykne a vám bude cvičení či sportování přinášet už jen dobrou náladu.
Pokud se rovnou nechcete věnovat sportu, bylo by tu pro vás aerobní cvičení s posilovacími a protahovacími cviky, anebo jóga. Cvičte pravidelně, několikrát denně třeba v desetiminutových sestavách a hlavně několikrát týdně. Uvědomte si, kde cvičíte nejraději – zda doma sami nebo v kolektivu, anebo v přírodě a podle toho si svoje tělesné aktivity uspořádejte.

Aerobní cvičení
Aerobní cvičení je pohybová aktivita, při níž práce svalů i metabolické procesy v nich, probíhají za přítomnosti kyslíku. Tímto způsobem pohybu procvičujete všechny svalové skupiny. Zvyšuje se i tělesný metabolismus, tedy rychlost, jakou buňka spaluje energii, což znamená, že aerobním cvičením se můžete zbavit i přebytečného tuku. Jestliže má cvičení správnou intenzitu, zrychluje se tep a posiluje se tak celý oběhový systém.
K tomuto pohybu patří například


* plavání
* rychlá chůze
* veslování
* běh
* tenis
* jízda na kole


Aerobní pohyb zvyšuje v krvi hodnoty endorfinů, látek, které navozují poct tělesného i duševního blaha.
Pohyb, který zvýší vaši srdeční frekvenci na 50-75% vaší maximální tepové frekvence (220 mínus váš věk) je klasifikován jako středně intenzivní, a tohoto pohybu se prosím držte. Cvičení vysoké intenzity je především pro opravdové, trénované sportovce.

Posilovací cviky
Tento typ cvičení procvičuje a posiluje jednotlivé svaly i jejich celé skupiny. Zkuste menší činky nebo nějakou vhodnou náhradu za ně (třeba lahev s vodou) a podobně. Posilováním se dá předcházet bolestem v kříži, zmírnit bolesti při artrózách, dokonce zvyšovat hustotu kostní hmoty. No a také redukovat nadváhu.

Protahovací cviky
Tyto cviky – strečink – prodlužují svaly do jejich přirozené délky a podporují jejich pružnost.

Chcete ještě vymalovat?

Pokud jste se letos rozhodli, že si vymalujete byt nebo dům, ale nestihli jste to, máte posledních pár teplých dní k tomu, abyste to napravili. Malovat sice můžete i v chladnějším počasí, ale v zimě zdi hůře schnou, a pokud nevyschnou dostatečně, koledujete si o problém v podobě plísní, kterých se budete zbavovat opravdu špatně.

Nevíte, jaké barvy?

Pokud jste fanoušek barev, a dáváte přednost výrazným odstínům, můžete si vybírat z mnoha odstínů. Nejlepší je vybírat přímo v obchodě, kde najdete i vzorníky. Stále váháte, kam vybrat jakou barvu? Obecně se můžete řídit těmito pravidly:
 
·         Kuchyně– do kuchyně byste měli vybrat něco z teplých barev, jako je červená, žlutá, oranžová, a jejich syté odstíny.
·         Ložnice– do vaší ložnice by měly patřit barvy chladné, kam patří modrá, zelená, šedá, fialová.
·         Dětský pokoj– do dětského pokoje byste měli volit barvy pastelové, teplé, a výrazné. Děti mají rády výrazné barvy, a proto by se měly objevit i v jejich pokojích.
·         Koupelna– zde by měla být chladná barva, protože podporuje relaxaci. Vybírejte opět ze zelené, fialové nebo třeba modré.
·         Obývací pokoj– jde o společný prostor, kde by se měli všichni cítit uvolněně. Hledejte v teplých barvách.
 
Samozřejmě, že si musíte vybrat barvu, která se vám líbí, a ve které se budete cítit příjemně. Můžete se cítit dobře v ložnici vymalované červenou barvou, záleží jen na vašem vkusu. Tato obecná pravidla na výběr barev byste měli chápat jako vodítko, které vás může odkázat správným směrem. Můžete kromě barev použít i tapety, které se skvěle hodí jako náhražka klasické výmalby. Jaké máme typy tapet?
 
Papírové– jde o nejznámější a nejrozšířenější druh tapet, které jsou oblíbené hlavně díky cenové dostupnosti. Najdete je v hobby marketech i v papírnictvích. Lepí se lepidlem a na výběr máte z nepřeberného množství druhů.

Vliesové– jde o tapetu vyrobenou z umělých vláken, která se nanáší obdobně jako papírová, ale na rozdíl od ní je odolnější vůči poškození.
Skleněné– jde o nejnovější typ tapet, a jsou také nejdražší. Na jejich aplikaci byste si měli zavolat odborníka. Jsou velmi odolné vůči poškození, a dá se na ně nanést barva. Jsou oblíbené hlavně místo obkladů u kuchyňské linky.

Exit mobile version