Slyšeli už jste někdy o tanci smrti? Určitě ano, jen nevíte, co se zrovna pod tímto názvem skrývá. Dnes se to ale konečně dozvíte a to o pár řádku níže.
Existuje jen málo lidských činností, které dokáží lid rozdělit na dva tábory. Jednou z takových činností je například španělská korida, které se říká tanec smrti. Jedna skupina lidí tvrdí, že se jedná o týrání zvířat a druhá zase, že se jedná o španělskou kulturu. Možná si i vy teď říkáte, kde je vlastně pravda. Dalo by se říct, že rozhodnout se můžeme podle toho, kde se zrovna býčí zápas odehrává. Korida totiž není pouze součástí kultury španělské, ale i portugalské. Rozdíl mezi nimi je opravdu znát.
V té španělské zabodává toreador do býka kopí a to se děje během celého zápasu. Končí se tím, že je býk skolen mečen. Ve španělské nemá býk moc velké šance na přežití. Vlastně vůbec žádné.
Ti, kteří španělskou koridu obhajují tvrdí, že samotný býk má tak skvělý život, že mu ten brzký konec za to určitě stojí. Jedním z dalších argumentů je i to, že ve chvíli smrti je natolik vydrážděn, že ani necítí bolest. Asi každého by zajímalo, kde na tyto argumenty tito lidé chodí.
Odpůrci často odsuzují toreadory za nesportovní chování vůči býkovi. Pokud si totiž toreador klekne v určitou chvíli před býka, býk si myslí, že je vítězem a ztratí ostražitost. Toreador toho využije a nad býkem zvítězí.
Španělská korida navíc pomalu ale jistě mizí ze světa. Například v Katalánsku už zápasy s býky neuvidíte, jelikož jsou zakázány.
V některých oblastech je zákaz velký problém, protože někteří berou koridu jako kulturní dědictví po předcích. Ve Španělsku probíhá asi 1800 zápasů ročně a svět při nich opustí kolo desetitisíc býků. Oproti té španělské se portugalská nezdá tak krvelačná. Do býka se sice během zápasu zabodávají malé vrhací oštěpy, ale na konci se býci nezabíjí. Po skončení zápasu je navíc býk ošetřen, a pokud přežije, je použit opět znovu.
A jaký máte názor na býčí zápasy vy?