Spousta her má svou filmovou předlohu a některé filmy zase svou herní. Vybral jsem jen namátkou několik titulů, které mají společný základ.
 
Kdo by neznal prsatou Laru Croftovic, že ano. Film Tomb Raider spatřil světlo světa v roce 2001, tedy o pět let později než jeho předchůdce – hra. Filmy byly na průměrné úrovni, hry posoudit nemohu, nehraji.
 
Moje oblíbená hororová série Silent Hill má také svého předchůdce ve hře a také je mezi nimi šest let. První snímek filmové série byl uveden v roce 2006 a tak si jistě spočítáte, kdy se objevila hra. Snímek číslo jedna má trochu děsivou atmosféru a o překvapení není nouze. Ano, jde o horor.
 
O rok později, tedy v roce 2002 přichází do kin a na DVD neméně slavný horor Resident Evil. Mezi ním a hrou je tentokráte šest let a film se opět dočkal několika pokračování. Jde v něm o převážně o boj mezi lidmi a zombiemi.
 
 Tentokráte již dělí hru a film dvanáct let. V roce 2005 jsme se mohli poprvé podívat na film Doom. Hra byla kultovní, film již tak moc ne. Asi proto, že nemá jako jeden z mála další pokračování. Je to také horor, ale tentokrát jsme opustili matičku Zemi a bojuje se na Marsu.
 
Nakonec jsem si nechal asi ten nejstarší, jak hru tak i film. Jde o slavný Mortal Kombat, který u mne dost propadl. Tedy film. Účelové násilí zrovna nemiluji. Snímek se objevil v roce 1995 a hru překonal o pouhé tři roky. Tato hra i film ovlivnily celou jednu a možná i dvě generace.
 
Ani jeden z těchto titulů bych dětem nedoporučil. Rozhodně jsou pro ně lepší hry i filmy. V těchto je příliš násilí a mimo Tom Raidera se domnívám že je tam i dost krve.
 
Těch titulů je samozřejmě o mnoho více, ale zabralo by to spoustu času je všechny vypisovat. A tak vyjmenuji ještě tři „filmoherní“ kousky, také zvolené jen namátkou. Je to například Hitman, Assasin´s Creed, nebo Need for speed. Tak šup, hned jděte hrát nebo do kina.

První zmínky o místě, kde leží dnešní Dublin pocházejí již z let před naším letopočtem, ale k trvalému osídlení došlo až v roce 841, kdy se v této východní části ostrova usadili vikingští nájezdníci a vytvořili tak obchodní přístav. Tak tomu bylo až do 12. století, kdy si rozhodující vliv v Irsku vytvořili Normané. V 16. století se ostrov dostal do sféry vlivu Anglie a definitivně se Irsko osamostatnilo až ve 20. století.

Památky

Dublin je turisty vyhledávané město, a to hlavně pro svoji nádhernou gregoriánskou architekturu a skvělá muzea. Při návštěvě Dublinu nesmíte minout protestantskou katedrálu Christchurch, která byla postavena ve 12. století a nahradila tehdejší vikingský kostel. Uvnitř katedrály je expozice zaměřená na středověký Dublin. Famózní je také katedrála sv. Patrika, která je zasvěcena patronovi Irska. Další úchvatnou pamětihodností je Dublin Castle, hrad který symbolizoval anglickou nadvládu nad celým ostrovem.

Noční život

Nelze opomenout ani typicky rušný noční život. Město je plné barů, hospůdek a diskoték. Vyhlášeným místem pro noční radovánky je stará čtvrť Temple Bar, kde Guinness, tradiční irské pivo, teče proudem a whisky je cítit na každém rohu. Zajímavé je, že ještě před několika lety bylo místo Temple Bar zapadlou zapáchající čtvrtí a i samotní Irové se jí vyhýbali. Její znovuzrození by se dalo přirovnat k osudu Stodolní ulice v Ostravě.

Parky

Dublin, stejně jako celé Irsko, je město plné zeleně. Parků je v Dublinu nespočet a město je na ně hrdé. Největším parkem je Phoenix Park. Nachází se hned vedle dublinské zoo a jeho rozloha je úctyhodných 7 km^2.  Dalším velkým parkem je nádherně upravený Saint Annes Park, který ocení milovníci okrasných zahrad.

Osobnosti

Z Dublinu pochází řada literárních géniů. James Joyce, Jonathan Swift, Oscar Wilde nebo G.B. Shaw jsou asi nejslavnější autoři, kteří se v Dublinu narodili a kromě Swifta zde i psali. Dublin se těmito rodáky pyšní a na mnoho místech narazíte na jejich památníky.

Dublin je rozmanité město mnoha tváří. Hledáte-li zábavu, kulturní vyžití nebo relaxaci, to vše Vám věčně zelený Dublin nabízí.

Když člověk sleduje některé pořady v televizi či na internetu, kolikrát se nestačí divit, čím vším se lidé baví. Kdy je to ještě zábava a kdy už to hraničí s něčím jiným? Třeba se strachem a obavami. Možná by se dalo říci, že zábava je to do té chvíle, kdy se na konci zasmějí všichni aktéři a nikomu se nestala žádná újma. To se rozhodně nedá říci o zábavě, která se objevila v Americe. Nazývají ji epidemií děsivých klaunů.

·        Tento klaun rozhodně nemá vypadat jako dobrácký pomalovaný strýc, nýbrž jako karikatura, která děsí i dospělého. Výraz v obličeji, který klauni mají, je opravdu velice děsivý.

Přepadl mě klaun

Nejprve všichni brali odkudkoliv vykukující klauny jako nevinnou zábavu, i když tak trochu podivnou. Klauni totiž nikomu neubližovali. Jen stáli na okrajích lesů a lákali do nich děti i dospělé. Jak se dalo očekávat, zašla tato legrace trochu dál. Možná masky využívají i ti, kteří se skupinou recesistů nemají nic společného.
·        Přibývá krádeží a násilných činů, za kterými se schovávají maskované postavy, které budí opravdovou hrůzu.
·        V jednom městě už to zašlo tak daleko, že klauni začali ohrožovat zdraví a v několika případech i životy lidí.

Dnes odchyt. A zítra?

Skupina studentů se rozhodla pro odchyt nežádoucích bytostí. A tak mě napadá – Co přichází po odchytu? Odstřel? Možná by měli lidé více uvažovat o tom, jakým způsobem se budou bavit na úkor jiných lidí. Některé oblastní policejní stanice mají z jejich řádění takovou obavu, že volají na pomoc i FBI. Proti klaunům se zkrátka zvedá silná vlna nevole. A není se čemu divit.
·        Není daleko doba, kdy obyčejní lidé přestanou na ulici rozlišovat, kdo je jen neškodný vtipálek a kdo je psychopat, schovávající se za maskou.
·        Dokonce i děti mají zákaz na svůj oblíbený Halloween nosit tuto masku. Z důvodu vlastní bezpečnosti.

Každý z nás občas se občas potřebuje odreagovat. Procházky vás nebaví, cvičit se vám nechce a vlastně nevíte jak přijít na jiné myšlenky? Běžte si něco zahrát. V poslední době se rychle rozšířila Virtuální realita. Takřka v každém větším městě už existuje herna, kde můžete vejít do virtuálního světa. Zaručeně zapomenete na veškeré starosti, to vám bude garantovat každý, kdo si tuto zábavu už vyzkoušel.
 
Stačí si rezervovat termín a vyrazit. Nemusíte se ničeho obávat, personál vám přesně vysvětlí, co máte dělat. Do rukou dostanete ovladače a nasadíte si speciální brýle a hra může začít. Ostych dejte stranou, stejně po pár vteřinách zapomenete, že stojíte v nějaké místnosti s cizími lidmi, vy vidíte úplně něco jiného než oni. Po chvilce se natolik ponoříte do hry, že nebudete vůbec vnímat okolí. Když dostanete na uši sluchátka s doprovodnou hudbou, ztratíte naprosto spojení s realitou.
 
Záleží na každé provozovně, jaké hry a kolik jich nabízí. Při první návštěvě je dobré se seznámit s nabídkou her, vyzkoušet si ty které vás zaujaly a naučili se je ovládat. Při další návštěvě už budete vědět, co vás nejvíce bavilo a můžete si vychutnat tuto hru na plno.
 
Trh nabízí nejrůznější hry a záleží také na vybavení herny. Můžete se tak setkat s malování ve 3D nebo se můžete podívat na nejrůznější místa na světě, závodit nebo si vychutnat nějakou „střílečku“. Nebojte se a vyzkoušejte i to, co by vás na první pohled nezaujalo. Často se tak stane, že si pánové kreslí své vysněné auto a dámy střílejí na zoombie. Některé hry lze také hrát ve dvojici.
 
Jediné, co vám bude líto je rychle ubíhající čas. Když vás budou opět vracet do reálného světa, nebudete věřit, že jste byli hodinu, nebo déle, ve hře. Virtuální realita je rozhodně nezapomenutelný zážitek a určitě neskončíte u jedné návštěvy. Dejte tomu tedy šanci, nebudete zklamaní a na své starosti naprosto zapomenete.

Fenomén cirkusu rozděluje lidi na dva tábory. Na ty, kteří ho mají rádi a navštěvují jej a na ty, kteří by do šapitó za nic na světě nevstoupili kvůli týrání zvířat. Tak se na argumenty podívejme blíže:

1.Zvíře trpí bitím různými nástroji a taháním za kůži. Protiargument: Taková zvířata jako například slon, jsou tlustokožci, kteří, aby něco vůbec pocítili, potřebují pořádný impuls. Medvěd, ten má zase srst, řekněme. To, co na nás působí jako pořádná rána, může mít na takové druhy účinek drobného pobídnutí. No ale co ta ostatní zvířata, která hrubou kůži nemají? Lvi, tygři, zebry, například? Jak ti to cítí?

2.Zvířata jsou násilím přinucena k nějaké činnosti, už si nemohou dělat, co se jim zachce. Jsou nucena pracovat zadarmo, a aniž by se jich někdo ptal. Protiargument: Zvířata jsou ráda, že mají nějakou činnost, nějakou náplň, své dny jen bezcílně neprobloumají. Vždyť kdo z nás ještě nepostřehl rozdíl mezi psem na gauči, který se nudí, který takzvaně „nemá do čeho píchnout“ a psem na cvičáku nebo na procházce, kde má dostatek podnětů? Anebo je podnětů pro profesionálně cvičené zvíře až přespříliš?

3. Na přetřes přichází vztah mezi cirkusovým zvířetem a jeho cvičitelem: Je to vztah prezentující se na první pohled, vztah, kdy by zvíře pro svého pána dýchalo, které touží po každém jeho pohlazení a které s oslepující žárlivostí odhání všechny potenciální soky v podobě příslušníků stejného pohlaví, jako je ono samo? Ale co když je to jinak: Zvíře dlouhodobě zvyklé na drezuru v podobě cukru a biče by samozřejmě dalo cokoli za cukr, proto se okatě podbízí svému veliteli a oddaná bezvýhradná láska není ničím jiným než vypočítavou zištností?

Není od věci připomenout zážitek, jaký z drezírované zvěře máme, tedy alespoň ti, kteří rádi do cirkusu chodí. Jak žasneme nad tím, co všechno je němá tvář schopna se naučit a předvést, obdivujeme souhru zvířete a člověka. Působí to jako něco dokonalého, ale…

Tyto otázky se nedají jen tak odbýt, vrhají temný stín na bezesporu přitažlivou cirkusovou zábavu, která je mezi námi již po staletí. Současně jsou ale tak komplikované a sporné, že se sotvakdy dozvíme jasnou odpověď. To bychom se museli zeptat přímo těch, kteří nám nemohou odpovědět. Kdo to tedy kdy rozsoudí?

Možná si říkáte, jaké by to bylo zajít si na nějaké divadelní představení, zkusit nový, zatím nepoznaný druh zábavy. Nevíte ale, co od toho očekávat? Nejste si jistí, zda je to pro Vás to pravé? Přečtěte si následující reportáž, která Vám poskytne základní vhled.

Když přijdete: Při vstupu do foyer zakusíte útok na téměř všechny své smysly. Čich upoutá dynamická směsice parfémů, které nelze za žádných okolností uniknout, přesto zůstává svým zvláštním způsobem přitažlivá. Zrak až přechází z množství nápadných slavnostních látek, barev, vzorů a střihů, do kterých budoucí publikum zahalilo své postavy. Některé modely nádherné, až se tají dech, jiné inspirativně originální, u dalších pochybujete o psychickém zdraví jejich nositelů. Opravdu nepřeberná přehlídka.

Krom oděvu se nelze nezaměřit na výrazné, mnohdy dramatické líčení přítomných dam a je doplňující vlasové kreace. Pokud se v této záplavě vjemů neztratíte, zkuste si uvědomit nápor, který zažívají Vaše uši: nepochopitelně harmonická kakofonie hlasů, různého cinkání a šoupání, ve které se mísí jisté příjemné napětí z očekávaného a zároveň neznámého.

Představení: Usazením se na své místo odpočinek od dojmů nenastává, ty se jen trošku pozmění. Ze všeho nejdřív se zaměříte na scénu, její rozložení a kulisy. Je scéna moderní, nebo nás zavede o pár století zpět? Je zde spousta rekvizit nebo se bude jednat o minimalistický kus? A už se do hry dostávají první tóny a do práce se dává náš sluch. Postavy před našima očima defilují v promyšleně navržených kostýmech vtahujíce nás tak do svého příběhu. Prostřednictvím hereckých výkonů můžeme pocítit pestrou škálu emocí, v jednu chvíli se smát, pak zase plakat, zažít strach, odpor i hrůzu. Nezřídka se stává, že najednou v přehrávaném rozpoznáme vlastní situaci, poznáme v něčí roli svého známého, či dokonce sami sebe.

A to je zvláštní zážitek, zarážející, urážlivý nebo naopak uklidňující v tom, když si uvědomíme, že se svým problémem nejsme sami na světě, ale že už ho možná řešilo mnoho lidí před námi.

O přestávce: Dojmů, vjemů a počitků je najednou tolik, že nezaškodí dát si krátkou pauzu. Trochu se osvěžit, posilnit třeba skleničkou vína, aperitivem nebo slanými tyčinkami. K tomu nezbytná příloha v podobě společenské konverzace, vyměňování názorů na zatím zhlédnuté, docela dobře možné je i náhodné setkání s někým ze známých.

Strhující závěr: Vracíme se zpátky do sedadel s jedinou otázkou v hlavě: Jak to dopadne? Máme na to jistě svůj názor, který se může, ale i nemusí protnout s realitou. Znovu se setkáme s nám již známými postavami, ke kterým jsme si mezitím vytvořili specifický vztah. Opět se vrháme do vod plných nečekaných spodních vírů, náhlých vzedmutí a zrádných jezů. Je však možné, že se ocitneme ve stojatých vodách něčeho, co lze vyřešit jen s obtížemi, ale také, že doplujeme až do klidných vln přístavu. Není vyloučeno, že v závěru dramatického kusu prožijeme nepopsatelný, intensivní a osvobozující pocit očištění. Kvůli tomuto pocitu zcela určitě stojí za to divadlo navštívit.

Ať tak, či tak, v každém případě chrám kultury opustíte poučenější, citově obohacenější a s touhou se vrátit, buď k témuž, které prostě budete muset zažít ještě jednou nebo také k prožití zbrusu nového, uchvacujícího dobrodružství.

Nenajde se dnes snad již nikdo, kdo by neznal své znamení zvěrokruhu. To se přibližně každý měsíc mění, člověk narozený v květnu je buď Býk, nebo Blíženec, únor patří Vodnářům a Rybám, listopad Štírům a Střelcům. Mnohem méně lidí už ale ví, že toto znamení se nazývá sluneční a je jen jednou ze tří hlavních složek, jež určují naši povahu.

Druhou stejně významnou složkou je takzvané znamení měsíční. Měsíc se, stejně jako Slunce, nacházel v době našeho narození v určitém znamení zvěrokruhu. Toto znamení se nemění jednou měsíčně, jak je tomu u Slunce, nýbrž mnohem častěji, jednou za dva dny. K zjištění toho, v jakém znamení stál Měsíc, když jsme se narodili, stačí znát datum narození, ale pro přesnější výsledek je lepší být obeznámen i s přesným časem, abychom se náhodou netrefili do doby, kdy se znamení Měsíce zrovna měnilo. Na internetu už existuje spousta stránek, které nám právě toto pomohou vypočítat.

A k čemu je vlastně dobré znát své měsíční znamení?Sluneční znamení, které nám je dobře známo, symbolizuje naši duši. Vyjadřuje skutečnou podstatu naší osobnosti, k níž nemáme přístup ani my sami ani lidé z našeho okolí. Slunce ozařuje naši osobnost z hloubi nevědomí. Kromě toho, že je podstatou naší duše, je Slunce jedním z astrologických faktorů, které ovlivňují kariéru v životě člověka.

Vliv Slunce jako zástupce mužského principu by se podle védské astrologie měl uplatňovat a projevovat více a silněji v životě muže než v životě ženy. Ženský princip symbolizuje již výše zmiňovaný Měsíc. Indická astrologie tvrdí, že Měsíc má vliv na to, jakým způsobem myslíme a také na to, jak prožíváme své emoce.

Podle této nauky na nás má tedy Měsíc ještě významnější vliv než samotné životodárné Slunce. Proto se někdy může stát, že člověk se necítí být příslušníkem svého slunečního znamení, jelikož má pocit, že na něj zmíněná charakteristika zkrátka „nesedí“. Může to být tím, že se u něj výrazněji uplatňují vlastnosti určované znamením, ve kterém stál Měsíc v době jeho narození. Když je někdo například

Rak s Měsícem ve Vodnáři, očekávali bychom člověka milujícího svůj domov, děti a zvířata, s pečovatelskými sklony a s vřelým vztahem k vaření. Ale co když ten tíhne spíše k moderní technice, rád pracuje s většími skupinami lidí a je pověstný svým logickým rozumovým úsudkem? Pak se zde jasně a zřetelně projevuje vliv jeho Luny ve Vodnáři.

Třetí složkou, která ovlivňuje lidskou osobnost, je ascendent neboli vycházející znamení, ale o tom někdy příště.

Padesáté narozeniny, půlstoletí, to je věk, který se rozhodně musí pořádně zapít, nejlépe v kruhu svých nejbližších, ať už rodinných příslušníků nebo přátel. Chce to nejen najít vhodné místo k takovému setkání, ale také zajistit vhodný program, aby bylo o zábavu postaráno. A vybrat takový program, který by se trefil do noty všem zúčastněným nebo alespoň většině z nich, není nic jednoduchého.
PARTY SE ZÁBAVNÝM PROGRAMEM
Plánujete pro někoho z vašich blízkých party k jeho kulatinám http://vozickar.com/do-kampane-to-daaas-se-muze-zapojit-kdokoli-vyvrcholenim-bude-beh-od-pramene-vltavy-k-prameni-labe/ ? Vymyslete také zábavný program, který bude zajímavým zpestřením pro jubilanta a pro všechny zúčastněné. A jaký zábavný program se na takovou akci hodí? Dokonalou zábavu a nezapomenutelný den vám pomůže zařídit z oslavy 50. narozenin Váš kouzelník, díky kterému získá celá akce naprosto nový rozměr.
Vtipné a nápadité kouzelnické vystoupení, které zaujme všechny zúčastněné
Objednejte si na party k oslavě kulatin profesionálního kouzelníka, který si přichystá hned několik zajímavých a neokoukaných triků s kartami a dalšími různými předměty. Těmito kouzelnickými triky si získá všechny diváky, kteří budou vedle z nápaditých triků.
Jubilant i zúčastnění hosté si užijí skvělý zábavný program, při kterém se pobaví u neotřelých kouzelnických triků. Profesionálním kouzelníkem budou také přímo do vystoupení vtaženi vybraní zúčastnění, čímž tak celé vystoupení získá na větší zajímavosti. O zábavu, vtip a napětí před vyvrcholením kouzelnických triků bude postaráno.
Půlstoletí se musí pořádně oslavit a zapít společně s přáteli nebo rodinnými příslušníky. A pokud je na takové akci také zajímavý zábavný program, pak je to vždy akce velmi vydařená.
Užijte si společně s oslavencem a dalšími hosty party ke kulatinám za doprovodného programu v podobě profesionálního kouzelnického vystoupení plného vtipných a zajímavých triků.

Autor: Paulo Coelho
Světová literatura 20. a 21. století
Psychologický román
Španělsko, Afrika
Dnešní doba dění
Chronologická kompozice (retrospektivní části – vzpomínání)
Er forma (I ich forma ve vnitřních dialozích)
Kapitoly, prolog, epilog a první a druhá část.

POSTAVY
Santiago – pastýř. Je naivní, ale má chuť se vzdělávat a odvahu jít za svým snem. Postupně se stane
vzdělanějším a moudřejším. Zamiluje se do Fátimy.
Cikánka je prospěchářská, ale má dar proroctví a mluví pravdu
Král je moudrý a starý. Vidí, chápe a cítí věci, které ostatní lidé ne.
Angličan chce se stát pravým alchymistou. Je mladý, chytrý a horlivý po své práci.
Sklenář je dobrosrdečný snílek, který nemá odvahu splnit si svůj sen. Chce se vydat do Mekky, ale
nejde, protože má svůj obchod.
Fátima- zamiluje se do ní Santiago. „Žena pouště“ Chytrá a dobrosrdečná, slušná, zdvořilá a věrná
Alchymista je starý a moudrý průvodce, který učí Santiaga řeči pouště.

SRUČNÝ NÁSTIN DĚJE
Santiago je mladý pastýř ze Španělska, kterému se dvě noci po sobě zdá sen o tom, že mladý
chlapec ukazuje na poklad v Egyptě u pyramid. Kvůli tomu vyhledává cikánku, aby mu vyložila, co
sen znamená. Ta mu řekne, že má jít za svým snem a poklad opravdu najít. Také jí musí slíbit část
ze svého pokladu. Santiago tomu nevěří. Má rád svůj stereotyp a rád cestuje po španělských
Pastvinách.
O AUTOROVI
Populární brazilský novinář a spisovatel.
Psal texty písní.
Jeho touhou bylo psát, ale rodiče to neschvalovali a posílali ho do psychiatrické léčebny
Jmenován zvláštním poradcem UNESCO, pro duchovní sbližování mezi kultury
V jeho knihách nabádá k duševnímu rozvoji a zodpovědnému přístupu k životu.
Jmenován rytířem Řádu umění a literatury.
Další díla: Poutník (Mágův deník), Veronika se rozhodla zemřít
O DÍLE
Vydáno původně v roce 1986 v malém nakladatelstvím, poté se stalo populárním a vyneslo autora
mezi svět. Spisovatele
Autorovo nejvýznamnější dílo dle kritiky
Mnoho ocenění
Kniha je inspirovaná 1000 a jedna noc
 

Toužíte si splnit sen a zažít dobrodružní hru, která bude ve všech ohledech nesmírně realistická? V tom případě se neváhejte zúčastnit takové, ze které se budete muset snažit uniknout v omezeném časovém limitu. Escape room je nynější forma zábavy pro dospělé, ale i děti starší 15 let. Vystřídá se v ní nejen velká dávka napětí, ale i legrace a tím pádem docílíte toho, že si váš volný den užijete na maximum.

DVĚ MÍSTNOSTI, ALE JEDEN CÍL

Každá úniková místnost se něčím liší, ovšem všechny mají společnou jednu myšlenku, která spočívá v tom, dostat se z ní ven ještě předtím, než vám uplyne čas. Musíte se tedy zaměřit na zadání a přispět k jeho vyřešení každým chytrým poznatkem, který zaznamenáte.
Tým si sestavíte ze 2–5 členů, kteří vám pomůžou dopracovat se k závěru – mít v hrsti správné řešení.
V místnosti Samara prožijete děsivý příběh, který bude volným pokračováním filmu o holce, kterou dnes znají už všichni. Uspokojí všechny nadšence hororů a příjemným způsobem okoření volný den každému, kdo miluje prožít špetku strašidelného dobrodružství. Není na škodu si film „Kruh“ ještě jednou shlédnout a teprve pak si hru vyzkoušet. I díky tomu, že tak učiníte, vám neunikne žádný detail, který v únikové místnosti může hrát zásadní roli.
Dvojitý agent je záhadou, která vás uchvátí tím, že vás vtáhne do děje. Za úkol budete mít vyřeši zmizení agenta, který byl vašim kolegou a měl tajné informace. Detektivní podání vás přinutí zjistit odpověď za každou cenu a dopátrat se k tomu, kdo za tím, že je nezvěstný stojí.

JEDNA NÁVŠTĚVA VÁM STAČIT NEBUDE

Únikové hře podlehlo mnoho lidí. A to natolik, že se jich snaží vystřídat všechny. Díky programu, dokonale promyšlenému prostředí a úkolům, které tam na vás čekají, se budete chtít brzy vrátit a vyzkoušet si obě varianty her, které vám dodají novou energii a se kterými váš den určitě nepromarníte.